„Neváhej a leť“ u Jožky Káčera

Tak jsme se vydali s naší rožnovskou partičkou podívat,  jak se bojuje u Jožky. Jeli jsme jen na jeden den- na sobotu. Chtěli jsme se podívat, polítat, pokecat atd.....znáte to :-):-)

Přijeli jsme někdy dopoledne, počasí se teprve probíralo, přestože mělo být původně pěkně již od rána, ale taky to znáte...dělá si to co chce. Vybalili, poskládali, pokecali, připnuli padáky a polítali. Ze začátku jen tak na místě, protože se zkoušely nové věci, které tam dovezl Viktor (Walkerjet) a Petr (padáky Mac). Poté jsme naplánovali cestu na Macochu, ale to nám změnil místní letec a ukecal nás- mimochodem měl s tím hodně práce:-):-), a letěli jsme okruh na Pernštejn a tam někde poblíž kolem přehrady. Začalo to pěkně.....při otázkách  „kolik benzínu“ padaly odpovědi  jako: „to máš dost“, „já taky nemám víc“.......atd. Zatímco jsme čekali, až odstartuje náš průvodce, skotačili jsme a poletovali dobrých 15- 20 minut okolo, což se některým stalo osudným, ........že Petře? Ale to až dále.

Viktor v tušení, že bude mít málo, přistál natankovat, ale to jsme my už frčeli. Bylo to takové, jak se u nás říká, „hravé“, ale nedali jsme se. Polítali jsme, obletěli jsme, co jsme měli a při zpáteční cestě už někteří nelaškovali, ale drželi výšku, protože se výlet trochu protáhl od zamýšleného plánu.  A tak se stalo, že jednomu došla šťáva asi 5km před přistáním. Jak jinak - bylo nám to všem líto s pěkným úsměvem na tváři. Ale tu se projevil náš průvodce. Nečekal, vzal kanystr a už fičel zpátky za opozdilcem. To byl ale příjemný pohled, když se na obzoru zase objevily letuschopné stroje. Ale co to? Je tam o jedno křídlo více? Kdo to je?  Po chvíli je to jasné. Viktor! Ten totiž letěl po dotankování za námi, ale my o tom nevěděli. A přestože jsem se otáčel, tak jsem jeho křídlo během letu za sebou neviděl, a tak letěl sám samotinký, osamocen za námi. Alespoň měl klid a čas přemýšlet nad nějakými ..........

Po přistání jsme pokecali, podívali se, jak tam kluci pod zdatným vedením Jožky plní různé úkoly, a opět párkrát odstartovali, abychom si odzkoušeli novinky od Macu a Walkerjetu a opět jsme si postáli a pokecali. Mimochodem v diskusi na stránkách Jožky jsem se dočetl, že jsme byli nazváni jedním nelétajícím divákem - pilotem DIVNÝMI CIZÍMI INDIVIDUUI, kteří tam divně postávali a motali se závodníkům.

Musím říci, že nazvat majitele MACPARA a WALKERJETU individuui, je celkem zábavné. Dotyčný asi nezná dlouholeté osobnosti paraglidingového nebe. Samozřejmě, že se jedná o profesionály a nikomu se pod nohama a pod křídly NEMOTALI.

Samozřejmě, že jsme si v době obědu odskočili naplnit naše prázdná bříška, ale to jsme ještě netušili jak dobře. Musím poděkovat místnímu pivovaru Černá Hora, protože tak dobré kolínko, které jsme si tam všichni dali… bylo opravdu ...........

Co na závěr - určitě povedená akce, jen více takových, kde se organizátoři věnují svým ovečkám a zdokonalují jejich schopnosti i po ukončení kurzu - TAK JE TO SPRÁVNÉ, TAK TO MÁ BÝT SOUDRUZI.......

Jožko díky a ať se daří pardále.

Váš FLY Henry